Pro návštěvníky
Předměty ze sbírek
obraz

Křestní rouška

Odběr novinek
Facebook

Antický porcelán na Břeclavsku

 

Antický porcelán na Břeclavsku

 

Takřka před dvěma tisíci lety představovala jižní Morava hraniční území mezi germánským osídlením a římskou provincií Norikem. V jižní oblasti, v kraji Podluží a dále na západ se tak rozprostíralo území, kde se s různou mírou intenzity setkávaly dva světy, jeden barbarský a druhý římský. Toto sousedství zažívalo jak svá poklidná tak i násilná období. Vojenské jednotky impéria pronikaly zejména v období markomanských válek i dále na sever, jak to potvrzují archeologické nálezy. Jedná se především o tzv. pochodové tábory, které sloužily k dočasnému ubytování vojenských jednotek. Tato stanoviště byla zachycena na lokalitách Charvatská Nová Ves, Mušov; Přibice/Ivaň, Brno-Modřice, Hulín-Pravčice, Olomouc_Neředín). Jejich umístění bylo samozřejmě strategické. Často se nacházely v blízkosti brodů řek. Důvodem tohoto pronikání na severovýchod od norickopanonské provincie byla taktika aktivní obrany proti germánskému obyvatelstvu. Na místech těchto pochodových táborů se setkáváme s nálezy římského původu. Tyto předměty se také druhotné dostávaly i do rukou germánského obyvatelstva. 

Jedním z výrazných importů římských  provincií i říše římské samotné jsou nádoby terry sigillaty (terra- zem; sigilló-pečetit). Označení antický porcelán si zaslouží především díky vysoké kvalitě materiálu, výpalu i výzdoby (otisky matric na povrchu). Pro tuto keramiku je příznačné oranžové až sytě červené zabarvení s matným či lesklým povrchem. Bývá označována kolkem, značkou svého výrobce, který tak napomáhá zjistit místo její výroby. Její původ lze odvodit i na základě charakteru výzdoby samotné. Počátky produkce terry sigillaty sahají do 1. století před naším letopočtem a výroba přetrvává následující čtyři století. Vyráběna byla v dílnách na území dnešní Itálie, Francie, Německa, Anglie, Španělka i severní Afriky.

Střepy nádob, které se vyskytují na území Moravy, jsou datovány převážně do období 2. poloviny 2. století až počátku 3. století našeho letopočtu. Ne jinak je tomu i se zde prezentovanými nálezy z okolí Lanžhota, obr. 1. Díky jejich větším rozměrům je zde dobře dochován i reliéf výzdoby (jelen, orel, kůň). V prvém případě se jedná o zlomek nádoby vyrobené v Rheinzabern (Německo). Původ zbývajících fragmentů je v současné době dohledáván. Některé střepy jsou i provrtány. Zde je možná dvojí interpretace. Jako honosné nádoby neztrácely svůj význam ani po náhodném rozbití. Za pomoci vytvořených otvorů a drátků mohly být pospojovány k sobě a následně sloužit k dekoračním účelům. Pokud je otvor vytvořen ve středu strany, nelze vyloučit ani možnost jeho zavěšení jako ozdoby.

 

Droberjar, E. 2002: Encykloperide římské a germánské archeologie v Čechách na Moravě.

Klanicová, S. 2010: Nálezy terry sigillaty v oblasti pod Povalovskými vrchy (Jižní Morava) a jejich vypovídací hodnota pro zkoumání římsko-barbarských vztahů, Přehled výzkumů 51, 139-155

 

Mgr. Gabriela Dreslerová