Pro návštěvníky
Předměty ze sbírek
obraz

Vyšívané domácí požehnání

Odběr novinek
Facebook

KERAMICKÝ BETLÉM FERDINANDA ŠTÁBLY

 

V několika generacích výtvarně působil po celém Slovácku rod Štáblů, pocházející z Věžek u Kroměříže. Bratři František a Ferdinand po usazení v Hodoníně zakládají počátkem 90. let 19. století (koncese udělena 11. 5. 1891) záhy velmi úspěšnou kamenosochařskou dílnu, ke které brzy přibývá i firma na malířství, pozlacovačství a řezbářství. Z jejich produkce se dodnes zachovalo mnoho hodnotných sakrálních plastik ve volné krajině i kostelních interiérech především na Hodonínsku a Břeclavsku. Ve výtvarných aktivitách pokračovali i jejich synové, pro náš region je významná především tvorba akademického sochaře Ferdinanda Štábly ml. (1916 – 1979), žáka profesorů Josefa Mařatky a Karla Dvořáka. Důležité keramické zkušenosti mu daly práce v manufakturách v Bechyni a Rakovníku. V roce 1940 se definitivně vrací do Hodonína, záhy se stává členem Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM) a po roce 1945 až do své smrti pravidelně vystavuje i se svojí ženou, keramičkou Eliškou. Jako veliký obdivovatel podlužáckého folkloru i kroje nemohl zůstat tímto neovlivněn. Břeclavskému muzeu se podařilo v roce 2006 získat do sbírky působivý keramický glazovaný betlém, zobrazující Svatou rodinu a dva ze Tří sv. králů. Vánoční scéna je situována přímo do podlužácké dědiny, betlémská chýše se zde proměnila ve stavení s malovaným žúdrem a kolem panuje pozdně letní krajina se slunečnicemi a dozrávající révou. Pannu Marii zosobňuje mladá vdaná žena ve slavnostním kroji, přes rožky má uvázanou původní obřadní „zavíjačku“ a výjimečnost podtrhuje i „ratýnová“ kacabajka. Svatý Josef je oděn v kroji podlužáckého mužáka a k archaickému vzhledu postavy přispívá přes ramena přehozená soukenná „halina“ s červeným olemováním, nosící se na Podluží ještě před sto lety. I Ježíšek připomíná narozené krojové pachole se slavnostním hedvábným vyšívaným čepečkem, na jehož temeni je připevněna „makovička“ (zvaná též „frča“ či „gargula“), poskládaná z bílých, modrých a červených mašlí. Jen dva adorující králové mají ponechanou původní orientální nádheru a přepych.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová