Používáním tohoto webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a cílení reklam používají soubory cookie. Více informací
tel.: +420 519 323 050

Antický porcelán na Břeclavsku

 

Antický porcelán na Břeclavsku

 

Takřka před dvěma tisíci lety představovala jižní Morava hraniční území mezi germánským osídlením a římskou provincií Norikem. V jižní oblasti, v kraji Podluží a dále na západ se tak rozprostíralo území, kde se s různou mírou intenzity setkávaly dva světy, jeden barbarský a druhý římský. Toto sousedství zažívalo jak svá poklidná tak i násilná období. Vojenské jednotky impéria pronikaly zejména v období markomanských válek i dále na sever, jak to potvrzují archeologické nálezy. Jedná se především o tzv. pochodové tábory, které sloužily k dočasnému ubytování vojenských jednotek. Tato stanoviště byla zachycena na lokalitách Charvatská Nová Ves, Mušov; Přibice/Ivaň, Brno-Modřice, Hulín-Pravčice, Olomouc_Neředín). Jejich umístění bylo samozřejmě strategické. Často se nacházely v blízkosti brodů řek. Důvodem tohoto pronikání na severovýchod od norickopanonské provincie byla taktika aktivní obrany proti germánskému obyvatelstvu. Na místech těchto pochodových táborů se setkáváme s nálezy římského původu. Tyto předměty se také druhotné dostávaly i do rukou germánského obyvatelstva. 

Jedním z výrazných importů římských  provincií i říše římské samotné jsou nádoby terry sigillaty (terra- zem; sigilló-pečetit). Označení antický porcelán si zaslouží především díky vysoké kvalitě materiálu, výpalu i výzdoby (otisky matric na povrchu). Pro tuto keramiku je příznačné oranžové až sytě červené zabarvení s matným či lesklým povrchem. Bývá označována kolkem, značkou svého výrobce, který tak napomáhá zjistit místo její výroby. Její původ lze odvodit i na základě charakteru výzdoby samotné. Počátky produkce terry sigillaty sahají do 1. století před naším letopočtem a výroba přetrvává následující čtyři století. Vyráběna byla v dílnách na území dnešní Itálie, Francie, Německa, Anglie, Španělka i severní Afriky.

Střepy nádob, které se vyskytují na území Moravy, jsou datovány převážně do období 2. poloviny 2. století až počátku 3. století našeho letopočtu. Ne jinak je tomu i se zde prezentovanými nálezy z okolí Lanžhota, obr. 1. Díky jejich větším rozměrům je zde dobře dochován i reliéf výzdoby (jelen, orel, kůň). V prvém případě se jedná o zlomek nádoby vyrobené v Rheinzabern (Německo). Původ zbývajících fragmentů je v současné době dohledáván. Některé střepy jsou i provrtány. Zde je možná dvojí interpretace. Jako honosné nádoby neztrácely svůj význam ani po náhodném rozbití. Za pomoci vytvořených otvorů a drátků mohly být pospojovány k sobě a následně sloužit k dekoračním účelům. Pokud je otvor vytvořen ve středu strany, nelze vyloučit ani možnost jeho zavěšení jako ozdoby.

 

Droberjar, E. 2002: Encykloperide římské a germánské archeologie v Čechách na Moravě.

Klanicová, S. 2010: Nálezy terry sigillaty v oblasti pod Povalovskými vrchy (Jižní Morava) a jejich vypovídací hodnota pro zkoumání římsko-barbarských vztahů, Přehled výzkumů 51, 139-155

 

Mgr. Gabriela Dreslerová

Praktické informace

Otevírací doba

Muzeum pod vodárnou 10.00 - 17.00

Otevírací doby dalších objektů

Vstupné

Synagoga 50/25 Kč
Zámeček Pohansko 50/25 Kč
Lichtenštejnský dům 50/25 Kč
Zámecká věž 40/20 Kč