Český komiks retrospektiva od 20. let 20. století do současnosti

27.03.2015 - 31.05.2015

Retrospektivní výstava českého komiksu

S českým komiksem je obecně zažitá představa, že primárně slouží jen dětem. S poslední generací autorů se tento stereotypní názor začíná pomalu bortit a komiks se stává plnohodnotným uměním, které si pomalu vybojovává své místo v širším podvědomí publika.

Cesta českého komiksu však nebyla vždy tak snadná. První počátky můžeme sledovat už v polovině 19. století, kdy se v prvních satirických časopisech začali vedle sebe objevovat obrázky, navazující na sebe a tvořící cykly. Tyto juxtaponované série představují první předchůdce komiksu, tak jak ho známe dnes – čili obrázky jdoucí za sebou, doplněné však typickými bublinami. Tento formát se začíná objevovat už na počátku 20. století.

V českém prostředí je pro komiks přelomový rok 1922. V tomto roce začal Josef Lada publikovat cyklus Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše. Zde už můžeme mluvit o komiksu v pravém slova smyslu, obrázky jsou doplněny dialogovými bublinami a postavy se pravidelně opakují. Dalším průkopníkem komiksu u nás byl Ladislav Vlodek a Ondřej Sekora.

Od 30. let se komiks poměrně pravidelně objevuje v periodikách, většinou však ve formě obrázků a doprovodným textem pod nimi. Velký převrat přichází na konci 30. let kdy začínají vycházet legendární Rychlé Šípy. Přerušení poměrně slibně rozjetého vývoje způsobil rok 1939 a posléze rok 1948. I přes tyto nepřízně osudu domácí komiksová tvorba nikdy zcela nezanikla, ale naopak nabývala svébytnou podobu. V druhé polovině 50. let se pomalu začínávají objevovat dětské časopisy, které se opatrně snaží navázat na vývoj započatý před rokem 1939.  Od poloviny 60. léta se na scénu dostává Kája Saudek, naprosto mimořádný kreslíř a vypravěč, jehož talent je v české komiksové tvorbě zjevením, a jenž by zcela jistě v zahraničí stál na špici komiksové tvorby.

Po roce 1968 se komiks znovu dostává na černou listinu. Výjimkou se stává Čtyřlístek autorů Ljuby Štíplové a Jaroslava Němečka. Tento stále vycházející komiks pro děti je legendou, která má již 45 let místo u několikáté generace dětí. V 70. letech, v době totality jsou adaptovány zejména ruské komiksy, do komiksové podoby jsou přenášeny dobrodružné a sci-fi romány. Na konci 60. let se formuje uskupení Polylegran, jež bylo od svých začátků spojeno s dobově společenským týdeníkem Mladý Svět. 70. léta také přinesli pokusy o vydávání ilegálního undergroundového komiksu. Od poloviny 80. let je nejvýraznějším autorem sledovaného období Vladimír Tučapský.  

V 90. letech, v době, která teoreticky měla přát tvůrcům tohoto dříve „nepohodlného“ umění však přichází vystřízlivění. Nebyl využit potenciál, který svobodná možnost vyjadřování poskytuje. Toto se začalo měnit až s přelomem tisíciletí, kdy se objevuje generace umělců, mnohdy akademicky vzdělaných, kteří se začínají shlukovat kolem časopisu Aargh!, jež jim dává možnost své dílo publikovat. Zde se formuje tzv. Generace nula, která má na svědomí restart české komiksové tvorby. Autoři jako Jiří Grus, Jaromír 99, Adolf Lachman, Lela Geislerová, Vladimir 518, Pavel Čech… Radikálnější formou, která se mohla na světlo světa dostat jen po roce 1989 je politická satira, jejíž nejvýznamnějším českým autorem je Štěpán Mareš a jeho dnes již legendární postavička Zelený Raoul.

Toto a mnohem víc bude možné shlédnout na výstavě českého komiksu v synagoze od 27. 3. do 31. 5. Výstava bude zahájena slavnostní vernisáži za spoluúčasti některých z autorů. Všichni jste srdečně zváni!

Kurátorka výstavy: Mgr. Nina Zháňalová

FOTOGALERIE