Forma na máslo

29.06.2016 - 30.08.2016

K nezbytnému vybavení domácnosti patřily nádoby na uchovávání či zpracování mléka, mezi něž se řadí i kameninové látky, lisy na tvaroh, máselnice či formičky na tvarování másla. Výroba másla byla ryze ženskou záležitostí provázenou mnohými rituály. Čerstvé mléko se přelilo do kameninové nádoby a nechalo se v chladné místnosti ustát. Následně se z něj sbírala smetana, která se stloukala v máslence. K výrobě másla se používalo především dřevěných máselnic, ale již od 20. století si hospodyňky mohly výrobu másla trochu ulehčit použitím mechanických máselnic různých tvarů. Následně bylo máslo vypráno ve vodě a tvarováno v dřevěné vyřezávané formě či se z něj vytvořil bochánek, který se přejel ozdobným válečkem. Několik formiček na máslo s vyřezávaným rostlinným motivem je i ve sbírkách Městského muzea a galerie Břeclav. Tato konkrétní forma z Hrušek je datována do 20. - 30. let 20. století.  

Proces výroby másla byl provázen řadou magických praktik. Pokud se hospodyni nedařilo máslo stlouct, přidala do smetany pár kapek svěcené vody. Stejně jako s chlebem, bylo i s máslem zacházeno s úctou a jeho výrobu provázelo několik rituálních úkonů spolu s nezbytným přežehnáním. 

Do lidové stravy našich předků bylo máslo zařazováno pouze v malém množství, jelikož představovalo zejména důležitý tržní artikl, a proto se jím doma šetřilo. Užíváno bylo hlavně k vaření, jako omastek kaší, buchet, koláčů atd. Mazat si máslo na chléb, tak jak to dnes děláme zcela běžně, bylo dříve přepychem, a tuto pochoutku si i v těch bohatších rodinách dopřávali jen zřídka.

Bc. Jana Štylárková