6.08.2018 - 28.10.2018
Od pradávna lidé vyměňují výrobky, produkty nebo suroviny za jiné. Nejstaršími známými směnnými platidly byly dobytek, tkaniny, zvířecí kůže nebo kovové polotovary ve formě různých tvarů. Později byly nahrazeny mincemi. Počátky mincovnictví můžeme najít na poloostrovu Malá Asie již v 10. století př. n. l, kdy byly používány váčky naplněné elektrónovým práškem (elektrón - přírodní nebo záměrná sloučenina ryzího zlata a stříbra ), které byly zašité a chráněné pečetí. První opravdové mince se razily na přelomu 8. a 7. v anatolském království Lydie opět z elektrónu. Odkud se obliba mincí začala rozšiřovat do antického světa. Zde se s mincemi seznámili Keltové, kteří přinesli v 2. století př. n. l. používání a ražbu minci i do našich zeměpisných šířek. Po odchodu Keltů se v době římské (35 př. n. l. – 380 n. l.) se na našem území mince nerazily, ale velké množství nálezů římských mincí dokládá, že část germánské společnosti znala hodnotu peněz a jejich použití. Opětovná ražba mince byla zavedena až za vlády Přemyslovců.
Ve sbírkách městské muzea a galerie Břeclav se nachází 15 mincí, které pochází z doby laténské a římské z intervilánů obcí Břeclav, Hrušky, Kostice a Lanžhot. Na obrázku můžete vidět sestercius císaře Gordiána III. (*225/226 – †244) a stříbrný antoninián manželky císaře Galliena Saloniny (? - †268).
Mgr. Libor Kalčík
Muzeum pod Vodárnou | 70/50 Kč |
Synagoga | 60/30 Kč |
Lichtenštejnský dům | 60/30 Kč |
Zámecká věž | 50/30 Kč |
Zámeček Pohansko | 100/50 Kč |
Dny s archeologem na Pohansku | 150/80 Kč |