19.03.2017 - 30.05.2017
Negativ z roku 1941 zachycuje průvod děvčat na Smrtnou neděli v Dolních Bojanovicích. Právě o páté neděli postní, tedy čtrnáct dnů před Velikonocemi, dívky vynášely z vesnice slaměnou figurínu oblečenou do hader, zpodobňující smrt – mařenu, morenu, smrtku, jako symbol zimy a nemoci. Při obchůzce děvčata vybírala drobné penízky či vejce a zpívala:
Smrtná neděla,
gde sis sa nám poděla?
Ona sa nám utopila,
aby dětí nedávila.
Smrť, smrť ukrutná,
kyselica nechutná,
kyselicu zíme
a smrt utopíme.
Zvyk vynášení smrti má kořeny ve slovanské mytologii, a přestože proti němu katolická církev vystupovala a upozorňovala na jeho pohanskou podstatu, v mnoha vesnicích se zachoval do současnosti. Název morena, prý vychází z pojmenování staroslovanského ženského mýtu smrti. Figurína byla symbolicky zhotovena z neživého materiálu, vymlácené slámy. Morena byla oblečena do opotřebovaných šatů a často byla ozdobena náhrdelníky z prázdných hlemýždích ulit či vaječných výfuků.
Po obchůzce se tato figurína odstrojila, zapálila a hodila do řeky. Cestou zpět už děvčata nesla malé borovičky či zelené ratolesti – májíčky, létečka, ozdobené barevnými stužkami a svatými obrázky, symbolizující přicházející jaro. I výzdoba létečka měla svá krajová specifika, v některých vesnicích na Slovácku a Brněnsku se na vrcholek stromečku usazovala malá panenka jako symbol plodnosti.
Mgr. Jana Štylárková
Literatura:
Langhammerová, J.: Lidové zvyky. Praha 2004.
Jančář, J. a kol.: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda Moravská. Brno – Strážnice 2000.
Muzeum pod Vodárnou | 60/30 Kč |
Synagoga | 60/30 Kč |
Lichtenštejnský dům | 60/30 Kč |
Zámecká věž | 50/30 Kč |
Zámeček Pohansko | 100/50 Kč |
Dny s archeologem na Pohansku | 150/80 Kč |