Smrtná neděle

19.03.2017 - 30.05.2017

Negativ z roku 1941 zachycuje průvod děvčat na Smrtnou neděli v Dolních Bojanovicích. Právě o páté neděli postní, tedy čtrnáct dnů před Velikonocemi, dívky vynášely z vesnice slaměnou figurínu oblečenou do hader, zpodobňující smrt – mařenu, morenu, smrtku, jako symbol zimy a nemoci. Při obchůzce děvčata vybírala drobné penízky či vejce a zpívala:

Smrtná neděla,

gde sis sa nám poděla?

Ona sa nám utopila,

aby dětí nedávila.

Smrť, smrť ukrutná,

kyselica nechutná,

kyselicu zíme

a smrt utopíme.

Zvyk vynášení smrti má kořeny ve slovanské mytologii, a přestože proti němu katolická církev vystupovala a upozorňovala na jeho pohanskou podstatu, v mnoha vesnicích se zachoval do současnosti. Název morena, prý vychází z pojmenování staroslovanského ženského mýtu smrti. Figurína byla symbolicky zhotovena z neživého materiálu, vymlácené slámy. Morena byla oblečena do opotřebovaných šatů a často byla ozdobena náhrdelníky z prázdných hlemýždích ulit či vaječných výfuků.

Po obchůzce se tato figurína odstrojila, zapálila a hodila do řeky. Cestou zpět už děvčata nesla malé borovičky či zelené ratolesti – májíčky, létečka, ozdobené barevnými stužkami a svatými obrázky, symbolizující přicházející jaro. I výzdoba létečka měla svá krajová specifika, v některých vesnicích na Slovácku a Brněnsku se na vrcholek stromečku usazovala malá panenka jako symbol plodnosti.

Mgr. Jana Štylárková

Literatura:

Langhammerová, J.: Lidové zvyky. Praha 2004.  

Jančář, J. a kol.: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda Moravská. Brno – Strážnice 2000.