Zámecká věž
Otevírací doba a vstupné
KVĚTEN - ČERVEN:
SO - NE 10.00 - 18.00 hod.
ČERVENEC - ZÁŘÍ:
PO - NE, STÁTNÍ SVÁTKY 9.00 - 18.00 hod.
Vstupné:
Základní 50 Kč
Snížené 30 Kč
(děti od 3 do 15 let, studenti středních a vysokých škol po předložení průkazu – ISIC, OP,
senioři nad 65 let)
Volný vstup:
-
držitelé průkazů ZTP a ZTP-P s průvodcem
-
děti do 3 let
-
držitelé průkazů, Mezinárodní rady muzeí (ICOM), Asociace muzeí a galerií ČR (AMG), Zväzu múzeí na Slovensku, pracovníkům Národního památkového ústavu, držitelům průkazky International Council on Monuments and Sites (ICOMOS)
-
pracovníci sdělovacích prostředků po předložení průkazu
-
pedagogický doprovod školních skupin
-
MŠ a ZŠ zřizované Městem Břeclav
Kontakt:
Průvodce: mob. +420 737 593 066
nebo na mob. +420 736 482 028 (p. Lenka Zugárková)
e-mailu: lenka.zugarkova@muzeumbv.cz
Zámecká věž byla zpřístupněna za podpory Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013 v rámci projektu Spoznajme naše mestá – Trnava a Břeclav, kód ITMS: 22410520036.
Historie břeclavského zámku
Původní slovanské osídlení města Břeclavi lze datovat již do 6. století. V této době začíná v lokalitě Pohansko vznikat významné sídlo, jehož vrchol je v 9. století, kdy je zde zbudován velmožský dvorec s kostelem, rozsáhlý hřbitov, mohutné opevnění, ale i řemeslnický areál. Pravděpodobně již na počátku 11. století toto hradiště zaniká a ústředním sídelním místem se stává lokalita kolem nově postaveného hradu, který leží 4 km severozápadně od původního velkomoravského sídla.
Vznik hradu a jeho založení bývá obvykle spojeno s Břetislavem I. Pohraniční dřevěný hrad měl chránit vstup do země, nejčastěji proti válečným výpravám arpádovských Uher, ale i výbojům z Východní marky bavorské - dnešního Rakouska. Hrad se stal střediskem hradského obvodu, konaly se zde týdenní trhy a sídlila zde celá řada knížecích úředníků spravujících záležitosti hospodářské, vojenské, soudní a lovecké. Bylo zde i středisko církevní správy vázané na velkofarní kostel.
Břeclavský hrad prošel podstatnou změnou až ve 13. století. Mezi lety 1213-1222 hrad získává druhá manželka Přemysla Otakara I., Konstancie Uherská. Teprve výsledky dendrochronologické analýzy dubového roštu pod zámkem vyvrátily původní domněnku, že právě ona přestavěla hrad z dřevěného na kamenný. Ukázalo se, že k přestavbě došlo až ve třetí čtvrtině 13. století za krále Přemysla Otakara II. Stavebníkem mohl být šlechtic Vilém z Hustopečí, který Břeclav držel jako zástavu od roku 1253.
Roku 1384 udělil markrabě Jošt Lucemburský Břeclav v léno Hartmanovi a Jiřímu z Lichtenštejna za 600 hřiven. Břeclav se tak poprvé dostala do rukou mocného, původem štýrského rodu Lichtenštejnů, který na jižní Moravě držel již značný majetek.
Roku 1426 se zámek dostává do držení husitů, po odchodu husitských vojsk jej znovu získávají Lichtenštejnové. Roku 1526 je zámek v držení Jana Skály z Doubravy, který jej roku 1534 prodává strážnickým Žerotínům. K nejvýznamnějším majitelům břeclavského panství z rodu Žerotínů patřil Ladislav Velen z Žerotína. Právě Žerotínové nechávají zámek přebudovat do renesanční podoby.
Nejstarší částí je západní křídlo ze 40. let 16. století, ještě s řadou gotických prvků, z nichž nejnápadnější jsou krakorce, jež jsou podepřeny polygonálními polopilíři. Z doby vzniku přestavby jsou dnes pouze dva původní. Významným motivem zámku je arkádová pavlač stojící na toskánských sloupech. Po polovině 16. století vzniká jižní křídlo s arkádou a vnitřní schodišťová věž. Drobnější dílčí změny nastávají až v druhé polovině 17. století, výraznější v 19. století, kdy jsou podstatně změněny interiéry. V roce 1638 se zámek dostává opět do držení Lichtenštejnů, kteří jej spravují až do roku 1945.
V druhé čtvrtině 18. století je přistavěn diagonální trakt spojující jižní a západní křídlo. Na počátku 19. století byl zámek upraven v romantickém novogotickém stylu a byla k němu přistavěna věž budící dojem zříceniny. Toto bylo ještě umocněno dostavěním zříceninové atiky. Podobný případ romantické umělecké zříceniny je Janův hrad v lednicko-valtickém areálu.
Zámek nikdy nebyl šlechtickým sídlem, sloužil jako sídlo panských úředníků a lovecký zámek. V roce 1945 byl zestátněn a v objektu bylo následně zřízeno zázemí pro vojáky pohraniční stráže, kanceláře, věznice a později vinárna. V současnosti je veřejnosti zpřístupněna pouze zámecká věž.